Terezínská tryzna připomněla oběti nacistické perzekuce i 80 let od osvobození

Na Národním hřbitově před Malou pevností v Terezíně proběhla tradiční Terezínská tryzna, pietní akt věnovaný uctění památky obětí nacistické perzekuce a připomenutí 80. výročí osvobození. Mezi účastníky byli přeživší bývalí vězni, nejvyšší představitelé státu, zástupci Ústeckého kraje, diplomatického sboru, náboženských obcí i široká veřejnost. V projevech zazněla výzva k uchování historické paměti a důraz na boj proti nenávisti, antisemitismu a totalitnímu myšlení.

Pietní akt a kladení věnců
Tryzna, pořádaná Památníkem Terezín ve spolupráci s Ústeckým krajem, městem Terezín, Ministerstvem kultury a dalšími organizacemi, začala slavnostním nástupem Čestné jednotky Hradní stráže a Ústřední hudby Armády ČR. Následovalo kladení věnců na Národním hřbitově, kde se obětem poklonili mimo jiné hejtman Ústeckého kraje Richard Brabec, radní Tomáš Rieger a předsedkyně krajského výboru pro národnostní menšiny Patricie Prokešová.

Hudební doprovod zajistil barytonista Petr Matuszek, který zazpíval českou hymnu. Přítomné hosty přivítal ředitel Památníku Terezín Jan Roubínek.

Historická paměť jako varování
Hlavní projev přednesl premiér Petr Fiala, který připomněl zneužití Terezína nacistickou propagandou. Zdůraznil, že manipulace, která tehdy zkreslovala realitu, slouží jako varování pro dnešní dobu. „Terezín je místem, které připomíná, kam až může vést nenávist, pokud jí společnost nečelí včas,“ doplnil hejtman Richard Brabec.

Za přeživší vystoupil sociolog Fedor Gál, narozený v ghettu na sklonku války. Křesťanskou modlitbu pronesl vikář litoměřické diecéze Radek Jurnečka, židovskou pak vrchní zemský rabín Karol Efraim Sidon.

Význam tryzny a odkaz Buchenwaldské přísahy
Součástí pietního aktu bylo vystoupení litoměřického dívčího sboru Puellae cantantes, které uzavřelo oficiální část tryzny. Po celý den měl veřejnost bezplatný vstup do všech objektů Památníku Terezín.

Tryzna se každoročně koná třetí neděli v květnu na závěr Mezinárodních pamětních dní odboje, v odkazu na tzv. Buchenwaldskou přísahu. Osvobození vězni koncentračního tábora Buchenwald tehdy prohlásili, že budou připomínat válečné události, dokud nebudou vymýceny všechny kořeny nacismu.

Foto: Ústecký kraj