Česká republika urychlí konec těžby hnědého uhlí v lomu Bílina na severu Čech. Původní plán počítal se zastavením provozu v roce 2035, nyní je však jasné, že těžba skončí o dvě roky dříve, tedy v roce 2033. Rozhodnutí vzniklo na základě jednání mezi Ministerstvem životního prostředí (MŽP) a polostátní energetickou společností ČEZ. Ministr životního prostředí Petr Hladík označil dohodu za významný krok k přechodu na nízkoemisní energetiku.
Ekologové dlouhodobě žádali konec těžby
Dřívější ukončení těžby v Bílině požadovaly ekologické organizace, které upozorňovaly na negativní dopady uhlí na životní prostředí. Při procesu posuzování vlivů na životní prostředí (EIA) byly proti pokračování těžby vzneseny námitky, přesto MŽP v roce 2019 vydalo souhlasné stanovisko. Následovala řada odvolání, která vedla k opětovnému přezkoumání rozhodnutí.
Vliv na českou energetiku
Podle generálního ředitele ČEZ Daniela Beneše bude ukončení těžby znamenat závěr uhelné energetiky v ČR. V současnosti tvoří uhlí zhruba 40 % českého energetického mixu, ale po roce 2030 by měl tento podíl postupně klesat na minimum. Očekává se, že fosilní zdroje nahradí obnovitelná energie, moderní plynové kapacity a nové jaderné bloky.
Budoucnost území a rekultivace
Ekologická organizace Greenpeace změnu vítá, ačkoli původně prosazovala úplné ukončení těžby už v roce 2030. Podle vedoucího kampaně Jaroslava Bicana je nyní důležité připravit konkrétní plán rekultivace území, aby bylo možné přeměnit postižené oblasti na udržitelný krajinný prostor.
Rozhodnutí o dřívějším konci těžby tedy znamená nejen krok k energetické transformaci, ale i příležitost k revitalizaci krajiny v regionu, který byl po desetiletí ovlivněn těžbou uhlí.
