Veřejný sektor na Ústecku zaměstnává tisíce lidí — od učitelů přes zdravotníky až po pracovníky sociálních služeb. Mnozí z nich mají za sebou desítky let praxe, přesto se jejich základní plat už roky nezměnil. Důvod? Platové tabulky, které přestávají odpovídat realitě prodlužující se pracovní dráhy.
Současný systém odměňování rozděluje zaměstnance podle vzdělání, náročnosti práce a délky praxe. Právě poslední kritérium — praxe — má v tabulkách 12 stupňů. Ten nejvyšší je určen pro pracovníky s více než 32 lety zkušeností. Jakmile ho dosáhnou, jejich tarifní plat se dál nezvyšuje. To se týká i mnoha zaměstnanců v Ústí nad Labem, Teplicích, Děčíně nebo Litoměřicích.
Odbory, samosprávy i Nejvyšší soud proto požadují změnu. Podle Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) je nepřijatelné, aby lidé v závěru kariéry stagnovali platově, i když jejich odbornost a odpovědnost dál rostou.
„Zaměstnanci posledních deset až patnáct let své kariéry nemají žádnou možnost finančního postupu. To je systémová chyba,“ uvedla ČMKOS.
Nejvyšší soud ve svých připomínkách upozorňuje, že takové nastavení může vést k nerovnému zacházení a faktické diskriminaci. Jihomoravský kraj navrhuje přidat další stupně, aby bylo možné zohlednit i praxi nad 32 let.
Ministerstvo práce zatím s rozšířením stupňů nepočítá. Podle ministra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) se ale připravuje širší revize systému. Diskutuje se i o tom, zda by se neměl klást větší důraz na výkon než na samotnou délku praxe. Změny však nelze očekávat dříve než po volbách.
Na Ústecku se téma dotýká nejen jednotlivých zaměstnanců, ale i obcí, které se snaží udržet kvalifikované pracovníky. Spravedlivější systém odměňování by mohl pomoci stabilizovat veřejné služby v regionu, který se dlouhodobě potýká s odlivem odborníků.




